Podzimními barvami zářící Stromovka přivítá 13. října účastníky Pražského maratonu, populárního závodu,  jenž byl v roce 2013 přejmenován na Memoriál Iva Domanského. Nestor českého běhu zde byl dlouholetým komentátorem, jenž byl schopen i bez startovní listiny přivítat jménem téměř všechny borce dobíhající do cíle. Po dlouhá léta tvrdil, že jde o závod s největším počtem českých běžců, doběhnuvších v čase pod 4 hodiny. Po Ivově úmrtí oslovili pořadatelé populárního komentátora Štěpána Škorpila a i on  jim mile rád vyhověl.

Výjimečnost závodu umocňuje fakt, že jde, s výjimkou povodně v roce 2013, o nejstarší nepřerušený  maraton na českém území (na Moravě drží tento primát Ostravský maraton). Startovní výstřel zazní letos již popětapadesáté!  Trať okruhového závodu, jenž je již od 1. ročníku vedena po asfaltových cestách lesoparku Stromovka, byla za celou historii závodu pozměněna dvakrát. Na původní trati absolvovali závodníci nejprve jeden krátký okruh, následovalo 8 dlouhých okruhů, jejichž součástí byl i  úsek vedený po obvodu Růžového sadu mezi Zeleným a Rudolfovo rybníčkem.

Po povodni v roce 2013 byla časová nit závodu na jeden rok přerušena a po obnovení závodu byla trasa okruhu z důvodu zdedvastované části v okolí jezírek pozměněna. Tato část byla vynechána a na pět let nahrazena přidaným úsekem na známém dvoukilometrovém okruhu. Trať okruhu byla zkrácena na 4219.5 m, přičemž jej závodnící absolvovali 10 x. V letošním ročníku dojde k příjemné změně. Fekventovaná silnička mezi tenisovými kurty a ubytovnou Olympu, bude nahrazena úsekem vedeným atletickým areálem, přičemž se běžci proběhnou přibližně 250 metrů i po tartanové dráze. Délka okruhu zůstává neměnná (4219.5 m).

Prvního ročníku (30.6.1963) se zúčastnilo 51 běžců, přičemž nejrychleji si s běžeckou klasikou poradil Miroslav Bomar (2:35:44). Věhlas maratonu ztvrdila svoji účastí (a vítězstvím) celá řada běžců české vytrvalecké špičky: skvělí maratonci Václav Chudomel, Václav Mládek, Jaroslav Kocourek a Pavel Kryška, vynikající ultramaratonci Jiří Jelínek a Dan Orálek či bývalý kvalitní půlkař Jan Pernica. Rovněž mezi ženami si cestu do Stromovky našla celá řada českých elitních závodnic: maratonkyně Hana Horáková, Vlasta Rulcová, Helena Bidmonová,  Alena Peterková, Radka Churáňová, Ivana Martincová a v neposlední řadě i ultramaratonkyně Michaela Dimitriadu. Na start závodu se postavil i slavný Ironman Petr Vabroušek. Traťové rekordy drží závodník bývalého Sovětškého svazu, Sergej Petrov (2:15:36 /1983/)  a Češka Hana Horáková (2:40:17 /1986/).

V roce 1978 byl závod přeložen z důvodu československé a východoněmecké kvalifikace na ME na jeden rok na trasu Praha – Lidice – Praha. Vítězem se stal výkonem dvojnásobný olympijský vítěz Waldemar Czerpinski (2:14:51), z českých běžců doběhl nejlépe Miroslav Krsek (2:15:55).  O čtyři měsíce později se na stejné trati uskutečnilo i mistrovství Evropy. V následujícím roce se závod opět vrátil do Stromovky. Povodeň v roce 2002 vedla k jednorázovému přeložení závodu na pražský Strahov, i v tomto případě však následoval o rok později návrat do lesoparku.

Pražský maraton byl v minulosti mnohokrát dějištěm přeboru Prahy, od roku 2012 se zde konalo nepravidelně i veteránské mistrovství republiky. Až do roku 1978 se Pražský maraton konal na jaře. Mezi lety 1979 – 1987  však přibyl k jarní variantě podzimní bratříček pod názvem „Podzimní Stromovka“. Po osmi letech byl jarní závod zrušen, podzimní pořadatelé závod opět přejmenovali na „Pražský maraton“ a převzali číslování ročníků po jarním předchůdci. V letošním roce očekávají pořadatelé i 120 účastníků MS železničářů. Zpestřením programu je již třetím rokem soutěž  dvoučlenných týmů, přičemž každý běžec z dvojice absolvuje souvisle 5 okruhů. Počet startujících se v posledních 10 letech pohybuje v rozmezí 200 – 500 běžců. Účastnickým rekordem zůstává 688  borců  z roku 1983.  Výhodou zdejší trati je téměř úplná absence silničního provozu, což umožňuje závodníkům celoroční bezproblémový trénink.

Až předloňského roku byl pořadatelem závodu klub PSK Union Praha (dříve RH Strašnice), jemuž byli častokrát nápomocni i vynikající vytrvalci Jindřich Linhart a Luboš Tesáček. Poté převzal pomyslnou pořadatelskou štafetu Marek Blažek (Apachi sportovní servis.cz), jenž byl v předchozích 11 letech hlavním časoměřičem.

Startovné: 499 Kč v předprodeji od 1.4.2018, 599 Kč v předprodeji od 1.7.2018, 800 Kč na místě v den závodu, veteráni a veteránky (ročník 1958 a starší) zaplatí snížené startovné  (250 Kč předem, na místě 500 Kč)

Kapacita závodu: 450 míst

Termín závodu: sobota 13.10. 2018 v 10:00 (hromadný start)

Trať: závodníci běží celkem 10 x 4219,5m dlouhý okruh

Časový limit: 5 hodin pro vběhnutí do posledního kola 


Několik slov o „Pražském maratónu“ ve Stromovce, Praha 7

30.6.1963 Tímto dnem, kterým byla neděle, se začala psát historie tohoto maratónu, u mnohých běžců zatracovaného, protože okruhového, u jiných oblíbeného, právě pro ty okruhy, v hlavním městě Praze, na území parku Stromovka. První ročník uspořádal Atletický oddíl Rudé hvězdy Praha – střed a zúčastnilo se ho 51 vytrvalců. Vítězem se stal p. Bomar z oddílu Spoj Žižkov, v čase 2:35:04. Zúčastnili se ho i mnozí později velmi známí vytrvalci, za všechhny lze jmenovat Haniše, Bednáře, Štrupa, Kočičku.

Tento maratón, konaný vždy v první polovině roku, většinou v červnu, květnu, ale také v březnu, se většinou konal jako Mistrovství Prahy v maratónu. Později však, díky kvalitní konkurenci, získal název Mezinárodní pražský maratón.

7.5.1983 21. ročníku Mezinárodního pražského maratónu se zúčastnil dosud největší počet závodníků, celkem 688 a vítězem se stal maratónec bývalého SSSR Sergej Petrov v dodnes nejlepším čase dosaženém na této trati – 2:15:36

Od roku 1979 se na stejné trati datuje tradice dalšího maratónu, podzimního, který se zpočátku jmenoval „Pražská Stromovka“. Ten se koná převážně v říjnu, několikrát i v listopadu. Do roku 1987 se na této trati konaly maratóny oba, od roku 1988 pouze maratón podzimní. Ten se od tohoto ročníku jmenuje „Pražský maratón“ a převzal číslování od maratónu, který se konával v první polovině roku. To jen  na vysvětlenou pro ty, kterým by nevycházel počet 40 ročníků tohoto maratónu.

31.10.1982 Při tomto maratónu byl dosažen dodnes nejlepší čas dosažený ženou, nezapomenutelná Vlasta Rulcová vyhrála kategorii žen v čase 2:42:12

19.10.2002 40. ročník „Pražského maratonu“ se zároveň koná jako Mistrovství České republiky veteránů. Od doby, kdy míval velmi kvalitní československou i zahraniční konkurenci, bezesporu nejvýznamnější událost pro tebe maratón.

Přejeme všem závodníků i jejich doprovodu, aby se u nás cítili jako doma, závodníkům co nejlepší výkony v samotném závodě a samotnému maratónu – abyste se na něj rádi opět vraceli. 

Organizační výbor

 

3 thoughts on “O závodu

  1. Rád bych se dozvěděl,kde je možno nahlédnout do výsledkových listin maratonu ve Stromovce pořádaných v 80létech.Konkretně se mi jedná o výsledkovou listinu kolem roku 1983 ( asi plus minus jeden rok). Běžel jsem tam čas kolem 2hod.50min.

    závodník : Sedlák Jiří 1958 Přelouč

    za případné informace děkuji

    JSe

  2. Podzimní maratónské Stromovce

    Pod těmi stromy sta borců stojí
    ráno je vítá nevlídné
    vltavská mlha jakoby brojí
    čeká je klání ošidné

    Zdálo se zdálo, byl to jen sen
    ve chvíli startu byla tu naděje
    v paprscích slunce vykouklo ven
    do cíle v pohodě všichni teď dospějem

    to vám přeje Sláva Pilík

  3. Díky moc za nádherný závod. I když letos nebylo takové počasí jako loni. Atmosféra mi přišla ještě lepší. Vylepšená prezentace.Dobrá občerstovačka. Lidí tak akorát, aby se člověk necítil osamělý, resp. našel si optimálního parťáka ale ne davy. Dobrý termín. K tomu o trochu vylepšený osobáček. Co víc si přát. Teď ještě trochu potrénovat a shodit pár kilo, aby to příští rok bylo ještě lepší:-)

    RM

Comments are closed.