O závodu

Prvního ročníku (30.6.1963) se zúčastnilo 51 běžců, přičemž nejrychleji si s běžeckou klasikou poradil Miroslav Bomar (2:35:44). Věhlas maratonu ztvrdila svoji účastí (a vítězstvím) celá řada běžců české vytrvalecké špičky: skvělí maratonci Václav Chudomel, Václav Mládek, Jaroslav Kocourek a Pavel Kryška, vynikající ultramaratonci Jiří Jelínek a Dan Orálek či bývalý kvalitní půlkař Jan Pernica. Rovněž mezi ženami si cestu do Stromovky našla celá řada českých elitních závodnic: maratonkyně Hana Horáková, Vlasta Rulcová, Helena Bidmonová,  Alena Peterková, Radka Churáňová, Ivana Martincová a v neposlední řadě i ultramaratonkyně Michaela Dimitriadu. Na start závodu se postavil i slavný Ironman Petr Vabroušek. Traťové rekordy drží závodník bývalého Sovětškého svazu, Sergej Petrov (2:15:36 /1983/)  a Češka Hana Horáková (2:40:17 /1986/).

V roce 1978 byl závod přeložen z důvodu československé a východoněmecké kvalifikace na ME na jeden rok na trasu Praha – Lidice – Praha. Vítězem se stal výkonem dvojnásobný olympijský vítěz Waldemar Czerpinski (2:14:51), z českých běžců doběhl nejlépe Miroslav Krsek (2:15:55).  O čtyři měsíce později se na stejné trati uskutečnilo i mistrovství Evropy. V následujícím roce se závod opět vrátil do Stromovky. Povodeň v roce 2002 vedla k jednorázovému přeložení závodu na pražský Strahov, i v tomto případě však následoval o rok později návrat do lesoparku.

Pražský maraton byl v minulosti mnohokrát dějištěm přeboru Prahy, od roku 2012 se zde konalo nepravidelně i veteránské mistrovství republiky. Až do roku 1978 se Pražský maraton konal na jaře. Mezi lety 1979 – 1987  však přibyl k jarní variantě podzimní bratříček pod názvem „Podzimní Stromovka“. Po osmi letech byl jarní závod zrušen, podzimní pořadatelé závod opět přejmenovali na „Pražský maraton“ a převzali číslování ročníků po jarním předchůdci. V letošním roce očekávají pořadatelé i 120 účastníků MS železničářů. Zpestřením programu je již třetím rokem soutěž  dvoučlenných týmů, přičemž každý běžec z dvojice absolvuje souvisle 5 okruhů. Počet startujících se v posledních 10 letech pohybuje v rozmezí 200 – 500 běžců. Účastnickým rekordem zůstává 688  borců  z roku 1983.  Výhodou zdejší trati je téměř úplná absence silničního provozu, což umožňuje závodníkům celoroční bezproblémový trénink.

Až předloňského roku byl pořadatelem závodu klub PSK Union Praha (dříve RH Strašnice), jemuž byli častokrát nápomocni i vynikající vytrvalci Jindřich Linhart a Luboš Tesáček. Poté převzal pomyslnou pořadatelskou štafetu Marek Blažek (Apachi Sportovní servis.cz), jenž byl v předchozích 11 letech hlavním časoměřičem.

Propozice závodu podrobně

---

Několik slov o „Pražském maratónu“ ve Stromovce, Praha 7

30.6.1963 Tímto dnem, kterým byla neděle, se začala psát historie tohoto maratónu, u mnohých běžců zatracovaného, protože okruhového, u jiných oblíbeného, právě pro ty okruhy, v hlavním městě Praze, na území parku Stromovka. První ročník uspořádal Atletický oddíl Rudé hvězdy Praha – střed a zúčastnilo se ho 51 vytrvalců. Vítězem se stal p. Bomar z oddílu Spoj Žižkov, v čase 2:35:04. Zúčastnili se ho i mnozí později velmi známí vytrvalci, za všechhny lze jmenovat Haniše, Bednáře, Štrupa, Kočičku.

Tento maratón, konaný vždy v první polovině roku, většinou v červnu, květnu, ale také v březnu, se většinou konal jako Mistrovství Prahy v maratónu. Později však, díky kvalitní konkurenci, získal název Mezinárodní pražský maratón.

7.5.1983 21. ročníku Mezinárodního pražského maratónu se zúčastnil dosud největší počet závodníků, celkem 688 a vítězem se stal maratónec bývalého SSSR Sergej Petrov v dodnes nejlepším čase dosaženém na této trati – 2:15:36

Od roku 1979 se na stejné trati datuje tradice dalšího maratónu, podzimního, který se zpočátku jmenoval „Pražská Stromovka“. Ten se koná převážně v říjnu, několikrát i v listopadu. Do roku 1987 se na této trati konaly maratóny oba, od roku 1988 pouze maratón podzimní. Ten se od tohoto ročníku jmenuje „Pražský maratón“ a převzal číslování od maratónu, který se konával v první polovině roku. To jen  na vysvětlenou pro ty, kterým by nevycházel počet 40 ročníků tohoto maratónu.

31.10.1982 Při tomto maratónu byl dosažen dodnes nejlepší čas dosažený ženou, nezapomenutelná Vlasta Rulcová vyhrála kategorii žen v čase 2:42:12

19.10.2002 40. ročník „Pražského maratonu“ se zároveň koná jako Mistrovství České republiky veteránů. Od doby, kdy míval velmi kvalitní československou i zahraniční konkurenci, bezesporu nejvýznamnější událost pro tebe maratón.

Přejeme všem závodníků i jejich doprovodu, aby se u nás cítili jako doma, závodníkům co nejlepší výkony v samotném závodě a samotnému maratónu – abyste se na něj rádi opět vraceli. 

Organizační výbor